„Jasně, ví se nich, byly nahoře v Lúčce, k nám do okolí přehrady na Úspolce se to naštěstí ještě nepřeneslo,“ konstatuje k vloupačkám do chat i chalup jeden z lesníků na objížďce po revíru. Kde se v posledním měsíci toulá „škodná“ a vypadá to, že i docela znalá terénu.

„Klauz, Malé a Velké Polčané, Byčinec, Bukovina,“ popisují chataři a chalupáři lokality, kde bývají vykrádačky zaznamenávány. Nikoliv objekt po objektu řetězově, ale jeden tam, druhý na opačné straně kopce. Většinou odlehlých a auty bez pohonu 4x4 i vcelku obtížně dosažitelných.

„U trampů v bývalé lovecké chatě byli taky, vzali vzduchovku, nůž, kytaru, dvě flašky tvrdého alkoholu. Pivo asi nepijí, to tam nechali,“ popisují lidé od autobusové točny u Bebka, posledního místa před zákazem vjezdu (vyjma na povolení). O jakémsi cizím automobilu se tu ostatně ví.

Vedou se i řeči o vloupáních po překonání dveřních zámků paklíči nebo rozřezání ruční bruskou „flexou“ a údajném vypínání přívodu elektřiny ve zloději napadených staveních. Uvnitř pak prý vlastníci nacházejí velký nepořádek, vyházené věci… a ty cennější, hlavně nářadí, jsou pryč.

„Lada, Jawa, taky vykradené,“ navazují v údolí pod Hrozkami a při tom používají zažité názvy chat (jiným se říká podle příjmení jejich majitelů). Trvale bydlí na Morávce – Lúčce málokdo, v letní sezoně tu zůstává přece jen více lidí. A když odjíždějí, aktivují stále častěji kamery a alarmy.

„Sérii vloupání ve zmíněné lokalitě můžeme potvrdit. K jednotlivým skutkům ale není možné říci cokoliv bližšího, jsou totiž stále ve fázi prověřování,“ uvádí Zlatuše Viačková, mluvčí Policie ČR pro oblast Frýdecko-Místecka. Kolegové z obvodního oddělení i kriminalisté už „činí opatření“.

„Lidé z rekreačních objektů jsou poučeni, jak se chovat při výskytu podezřelých osob a neznámých vozidel. I jak si počínat při zjištění vloupání,“ vzkazuje policejní mluvčí. Jako prevenci doporučuje mít chaty a chalupy kvalitně zabezpečeny a od drahých věcí uvnitř mít doklady i fotografie.

Sérii nájezdů zlodějů starousedlíci i rekreanti v Lúčce pamatují asi ještě v osmdesátých letech minulého století. „Vykrádalo a vykrádá se pořád, ale nárazově,“ tvrdí. A vzpomínají na nezvedeného syna jednoho z horalů, jenž se kdysi návštěvami objektů baví, přespává tam, jí a pije z cizího…