Současný vchod do krypty, kde odpočívají mumifikované ostatky poutníků, se nachází v sakrálním prostoru baziliky. Zpřístupnění v pravidelných otevíracích hodinách by narušovalo bohoslužby a chod kostela. Komplikaci by vyřešil nový vchod, který se měl nacházet pod jednou z věží baziliky přicházelo by se k němu dveřmi, které se nachází na pravé straně od hlavního vchodu do kostela. V oblasti, kde by se do krypty po schodech scházelo, se v uplynulých dnech pomocí vrtů prověřovala statika. Výsledek? Podle asistenta děkanátu Michala Bučka průzkum ukázal, že řešení by nebylo možné.

DALŠÍ SONDY BUDOU V NEJBLIŽŠÍCH DNECH

„Zůstává varianta, že by zůstalo to původní schodiště, ale projektant přišel s nápadem udělat sondu ještě pod levou věží, tedy za dveřmi, které jsou nalevo od hlavního vchodu," popsal Michal Bučko s tím, že sondy se uskuteční v nejbližších dnech. „Chceme věnovat maximální čas průzkumu, aby rozhodnutí bylo opravdu dobré a stavbě neublížilo. Nechceme to uspěchat, jde o významnou památku. Kroky musíme konzultovat se statikem, projektantem a památkáři," řekl Bučko a ujistil, že plánům na zpřístupnění krypty je farnost stále nakloněna.

Kryptu si mohou lidé i letos prohlédnout na Noc kostelů Michal Bučko potvrdil, že bude v pátek 10. června otevřená.

Zástupci Římskokatolické farnosti Frýdek ohledně zpřístupnění tajemného místa jednají i se členy frýdecko-místecké komise pro obnovu památek. Podle člena Marcela Sikory se budou muset vyřešit také sociální zařízení pro budoucí návštěvníky. Toalety se nacházejí vedle areálu baziliky na pozemku, který podle něj patří Lesům ČR. Zařízení je ale zavřené a nevyhovující. „Hledá se tedy způsob, kdo a za jakých podmínek by veřejné toalety rekonstruoval a provozoval," řekl Marcel Sikora.

BAZILIKA STÁLE UKRÝVÁ NĚKOLIK TAJEMSTVÍ

Před možným trvalým zpřístupněním podzemí by mohlo dojít také k odbornému ošetření ostatků a revitalizaci krypty. Jak dříve naznačil historik a předseda komise Jaromír Polášek, práce by mohly poodhalit tajemství jedné z dominant Frýdku-Místku. V prostoru posledního odpočinku duchovních se v dlažbě nachází duté místo, jehož obdélníkový půdorys má rozměry 80 krát 160 centimetrů. Odsekávání dlažby by ukázalo, zda je v těchto místech vstup do dalších podzemních prostorů.

Poutnická krypta není jediným místem pod bazilikou, o kterém se ví. Známá je rovněž existence takzvané pražmovské krypty pod kaplí sv. Kříže. Přestože ostatky z ní byly přeneseny v padesátých letech minulého století do vitríny v poutnické kryptě, prostor je veřejnosti nepřístupný. Existenci dalších podzemních prostor podle Jaromíra Poláška dokazují například větrací kanály, které jsou přibližně ve dvoumetrové výšce po celém vnějším obvodu baziliky. Lidé do nich ovšem házeli nepořádek, přesto otvory nejsou podle něj zasypány zcela.

S historií se pojí legendaChrám byl postaven na místě, kde v polovině 17. století podle pověsti dělníci nalezli při kopání kamennou sochu Panny Marie. Přenesli ji do farního kostela, druhý den ale sochu našli na původním místě, kde byla nakonec ponechána. Jiný pramen uvádí, že ji nechal v roce 1665 vytesat František Eusebius z Oppersdorfu. Jisté je, že od poloviny 17. století do Frýdku přicházelo mnoho poutníků, kterých po vybudování dřevěné kaple nad sochou v roce 1706 stále přibývalo. Základní kámen kostela byl položen roku 1740. O devatenáct let později byl chrám vysvěcen, avšak dokončen byl až v roce 1777. Socha Panny Marie byla umístěna nad svatostánek. Význam kostela byl podtržen 30. srpna 1999, kdy ji papež Jan Pavel II. povýšil na basiliku minor.
Zdroj: farnostfrydek.cz (upraveno)