„Dostal se pryč z venkovního výběhu, kde ho přikrývám i drátěnou klecí, a podhrabáním to nebylo,“ uvádí Vlastík, chovatel krokodýla čelnatého, považovaného za nejmenší druh na světě. Někteří mají délku přesahující metr – což je i Mirečkův případ.

Útěk z dvorku

„Řádně jsem to ohlásil na policii, podal jsem vysvětlení,“ pokračuje chovatel a zároveň vlastník známé restaurace Cihelna U Chýlků, z jehož dvorku zvíře mizí. A kde si krokodýl nekrokodýl hraje batolící se Vlastíkova dcerka, prohání se dvě čivavy či papoušek na volno.

Vedle na katastru Vítkovic mezi garážemi a hřbitovem je ve stínu odstavený celý konvoj aut státních policistů a městských strážníků. Jejich osádky obchází ulice, upozorňují lidi na výskyt neobvyklého živočicha v jejich okolí a samozřejmě se Mirečka pokouší vypátrat.

„Nesahat, nechytat, nezahánět do kouta,“ žádá řádně certifikovaný chovatel. S tím, že tento tvor je plachý a neagresivní. Pokud se ale necítí v ohrožení a nebrání! Výskyt krokodýla je tedy nejlépe hlásit na tísňovou linku, pokus o lapení totiž může skončit pokousáním.

„Tak co, furt nic?“ volá k Vlastíkovi na dvorek soused z jižní strany Staník. A z vážného podezření, že právě mezi věcmi uloženými na jeho pozemku se může skrývat, si očividně moc nedělá. Krokodýla se prý nebojí – když ho nebude tahat do vody. Která je ale daleko.

Plné břicho

Chovatel podotýká, že Mireček má plné břicho (žere jednou týdně) a jeho instinkty ho povedou v nepřirozeném i naprosto neznámém prostředí bezesporu do nejbližší skrýše. Kde by měl zůstat, dokud nevytráví. Ve vedru je každopádně čilejší, než v chladném počasí.

„Chytí si tak chrobáka. Snad bude hledat vodu, ale to má smůlu…“ dodává Vlastík.

Provoz podniku Cihelna U Chýlků zmizení Mirečka nenarušuje i autobazar naproti je v klidu (policie ho neprohledává), jen v baru Rox se šéfová bojí, že se při spatření krokodýla po…e.