Historie se opakuje

V původním dřevěném kostele Sv. Bartoloměje, který stál v Třanovicích již před rokem 1654, byly čtyři zvony. Ty tam zůstaly i po výstavbě nového zděného kostela. Během první světové války byly zvony konfiskovány a použity pro výrobu zbraní. Až na jeden. „Oni nám totiž vzali zvony už za první světové války a lidé si z vlastní kapsy nechali vyrobit nové od firmy Herold Chomutov,“ vysvětlil Mons. Mgr. Rudolf Sikora.

K nejstaršímu zvonu, který nese název Ježíš Kristus Král Židovský tak přibyly tři nové. Jenže i jejich hlas byl znova umlčen. Dne 14. března 1942 zvony z věže sundali a naložili na vozy, které mířily na shromaždiště do Těšína, odkud byly naloděny na řeku Odru směrem k Hamburku.

Hřbitov zvonů

Většina zvonů byla v nacistickém Německu přetavena na zbraně. Než ale došlo k jejich zničení, zvony třídili a rozdělovali do čtyř kategorií písmeny A, B, C nebo D. Písmena vyjadřovala jejich historickou hodnotu a památkovou cenu. Pro historické a památné zvony se využívala kategorie C. „Náš zvon, ten první původní ještě z dřevěného kostela byl céčko a byl označen jako starý, že nesmí jít na rozebrání,“ potvrdil kněz.

Při roztavení zvonů nešlo jen o využití materiálů pro zbrojení nacistů, ale také o umlčení církve. „Z hitlerovské snahy šlo o zabránění vlivu církve. O to, aby se lidé nemohli svolávat, družit a podporovat případný odboj," vykreslil Sikora, proč nacisté tolik usilovali o utišení hlasu zvonů.

Tisková konference v Golf Resortu Ostravice o Propojení golfových areálů Čeladná a Ostravice, 18. dubna 2024, Čeladná. Vladimír Netušil a  Formule 3.
Formule propaguje golfovou destinaci v Beskydech

V třanovickém kostele pak zněly železné zvony odlité v třineckých železárnách. Na původní zvony ale lidé nezapomněli. Jen nikdo z místních netušil, že je nepostihl stejný osud jako většinu za války zabavených zvonů. O tom, že ten nejstarší a nejcennější věrně plní svou funkci, neměl nikdo ani zdání.

Překvapení z Roigheimu

V roce 2020 dostala ostravsko-opavská diecéze informaci, že do šesti farností se navrátí zvony, které se náhodu našly v Německu. „Tak jsme odjeli do malého kostelíku sv. Jana ve vesnici Roigheim v jihozápadním Německu, kde se našel ten náš nejstarší zvon, který byl posvěcený už v roce 1636. Jenže zrovna přišel Covid a dva roky se čekalo, jak se situace vyvine,“ popsal duchovní Sikora.

Aby se zvon mohl vrátit domů, bylo potřeba zajistit pro německý kostel nový zvon. Což se s pomocí z Česka povedlo. „Sehnali jsme do Roigheimu nový zvon, který tam byl místo našeho pověšen. Při bohoslužbě, které jsme se účastnili, zazvonil naposledy. Zvonil tam od roku 1953 do roku 2023,“ vzpomněl kněz.

Gesto sblížení

Letos v dubnu byl zvon po hromadné bohoslužbě v Ostravě, převezen do třanovického kostela. Církevních akcí se účastnili i zástupci farnosti a komunity z Německa. Návrat třanovického zvonu je součástí projektu „Zvony míru a pokoje pro Evropu“, za kterým stojí biskup Fürst. Sám náhodou při rekonstrukci rottenburské katedrály objevil zvon z Polska. Díky těmto událostem začalo pátrání po dalších možných zvonech, které se nyní postupně vracejí do svých domovských kostelů, odkud byly násilím vyrvány. „Biskup říkal, že by bylo dobré vrátit zvony na znamení smíru a ukončit už tuto kapitolu a dojít k odpuštění. Nejde o ten zvon, že se vrací materiální věc určité hodnoty a kulturní památka, ale jde o to odpuštění a vzájemné sblížení a navázání zpřetrhaných kontaktů a ukončení rozkolu, který tady po válce vznikl,“ vysvětlil Sikora.

Takhle se fandilo při prvním finálovém zápase Ocelářů s Dynamem v Třinci na náměstí, 16. dubna 2024
Takhle se dnes fandilo v Třinci při prvním finálovém zápase hokejových Ocelářů

S početnou německou delagací se obyvatelé Třanovic měli šanci potkat i při nedělní bohoslužbě v místním kostele, kde přivítali památný zvon. „Zástupci z farnosti v Německu se přímo vyslovili o odpuštění, kterému se jim od nás dostalo,“ tvrdí Rudolf Sikora, který nechce nechat toto nově nabité spojenectví jen tak zapadnout. Rád by s německou farností i nadále spolupracoval a rozvíjel vztahy. „Nemělo by to tím gestem skončit. Jestliže něco vzniká, mělo by se to i nějak udržovat, aby to bylo pojítkem pro další generace. Je to odkaz dalším následovníkům, že přátelství se mají tvořit,“ uzavírá kněží Sikora.

Jak se ocitl zvon z Třanovic v 831 kilometrů vzdáleném kostele?

V malém městečku Roigheim po válce chyběl v místním kostele zvon. Jeho absenci tak vyřešili po svém. „Tehdy nikdo neřešil, že by ty zvony někomu patřily. Prostě řekli na faře, že pokud nemají zvon, ať si zajedou nějaký vybrat, protože po válce zůstalo v Německu spousta nevyužitých zvonů. A oni si tak logicky vybrali ten, který se jim nejvíce líbil a pasoval jim,“ dodal kněz Sikora.