Fenka zlatého retrívra Bretagne pracovala na Ground Zero dlouhých deset dní. Neúnavně, neohroženě, v rozpálených sutinách, ve všudypřítomném prachu, v obřích horách betonu, oceli, skla. Pomáhala hledat zasypané živé lidi po hrůzném teroristickém útoku v New Yorku, pak také oběti. Podobně jako dalších více než 350 speciálně vycvičených psů z celých USA. Psí záchranáři tehdy utrpěli řadu zranění, trpěla hodně i jejich psychika, přesto dál a dál hledali přeživší a mnoho lidí pomohli zachránit.

Ilustrační snímek
Příběhy neobyčejného hrdinství. Stateční služební psi zachránili životy

„Práce psa je při neštěstích a katastrofách nenahraditelná. Tím, že pes přesně lokalizuje místo, kde je zasypaný člověk, je možné ho rychle vyprostit. Díky nim se vyproštění několikanásobně urychlí,“ přibližuje Karel Šplíchal. Kynolog z Chomutovska byl nedávno se svým parťákem Jerrym pomáhat po výbuchu v Bejrútu, často vyjíždí ke zříceným domům, halám a dalším problémovým situacím také doma v České republice. I u nás mají čtyřnozí hrdinové plné tlapky a čenichy práce.

Dá se říci, nakolik pes záchranu člověka zpod sutin urychlí? Když jsou pod sutinami lidé, nemůže tam těžká technika a než by se odklidila cihla po cihle…
I v případě, že jde o výbuch v menším rodinném domě, ruční odklízení trosek by mohlo trvat i několik dnů. V případě rozsáhlých budov i několik týdnů. Tím, že pes přesně lokalizuje místo nálezu, je možné nasadit těžkou techniku mimo tento prostor a ručně odklízet část trosek jen v místě nálezu. Takže se vyproštění osoby několikanásobně urychlí.

Technologie umí hodně, ale na psy stále nemá

Je rok 2021, umíme létat do vesmíru, auta dokáží řídit roboti, přesto jsou záchranářští psi při podobných katastrofách nenahraditelní. Je to tak?
I při vyhledávání osob v troskách budovy existují technologie, které dokáží u určitých případech lokalizovat osobu pod troskami, jako je termovize, štěrbinová kamera nebo geofon, ale práce psa je nenahraditelná. Pes dokáže velmi rychle a efektivně nalézt osobu, která je i několik metrů pod vrstvou suti, například pokud byla třeba ve sklepě při zřícení patrového domu. To jiné používané technologie neumí.

Jak moc čtyřnozí záchranáři při podobných neštěstích pomáhají?
Práce psa není jen o tom osobu nalézt, ale především prohledat daný prostor a vyloučit nebo potvrdit přítomnost živých osob. Při vyloučení je možné nasadit těžkou techniku při odklízení suti, nebo ukončit probíhající zásah. Když psi potvrdí, že tam nikdo není, že tam nikdo nezůstal, může zásah skončit. V případě potvrzení přítomnosti živé osoby je nutné postupovat opatrně a trosky rozebírat ručně, aby nedošlo ke zranění osoby.

Společnost Pomocné tlapky, která se zabývá chovem a výcvikem asistenčních psů, pomáhá také klientům s prvotním setkáním a seznamováním. Na snímcích se seznamuje vycvičený labrador Andy se svou novou budoucí majitelkou paní Jarkou Machovou.
Podá léky, svlékne svetr. Pes zastane práci lidí, výcvik je ale náročný

Jak přesný pes při hledání člověka pod sutinami je?
Pes přesně vyčuchá místo, odkud cítí největší zdroj pachu. To je neocenitelné i při následujícím vyproštění osoby, protože nejsilnější zdroj pachu může ukazovat nejsnadnější cestu, kudy se osobě dostat, nebo minimálně lokalizovat, kde přesně se nachází.

Když se řekne záchranářský pes, většina lidí si vybaví pomoc při zemětřeseních nebo po teroristických činech jako před 20 lety v New Yorku. Velká zemětřesení u nás naštěstí nejsou, přesto má stále Jerry hodně práce. Jak často se vy dostanete do ostrého nasazení a jaké to jsou zásahy?
Na zásahy v rámci České republiky vyjíždíme několikrát do roka. Jsou to zpravidla objekty po výbuchu plynu, dále objekty, kde došlo ke zřícení celé nebo části budovy buď vlivem stáří, nebo neodborným rozebíráním konstrukcí budovy nepovolanými osobami. Zemětřesení u nás naštěstí nezpůsobují tak velké škody, aby bylo potřeba prohledávat trosky. Jako další důvod nasazení záchranných psů se ukazuje řádění tornád, kdy dochází k destrukci celých budov.

Vy jste byl nedávno s Jerrym také na misi v Bejrútu po obřím výbuchu. Kvůli podobným situacím trénujete. Co toto nasazení znamenalo pro vás osobně?
Bylo to obrovské zadostiučinění. Potvrzení, že to moře času, které nejen já, ale také kolegové, figuranti a další a další výcviku věnujeme, k něčemu je.

Psi ale nemají hledání jako práci, ale jako zábavu. Bylo na Jerrym i v Libanonu vidět, že si nasazení užívá?
Ano, musí to pro ně zůstat zábava, jinak by to nedělali. Bylo to tam pro ně hodně náročné, hlavně po fyzické stránce, ale pracovali výborně. S velkou chutí.

Ilustrační snímek
I pes se musí naučit plavat. Někteří to automaticky neumí

Poznal Jerry, že to tentokrát nebyl trénink, že opravdu o něco šlo?
Fungoval tak, jak jsem zvyklý. Žádné výkyvy jsem nepozoroval. Je to také tím, že i tréninky děláme v zásahovém oblečení, vše se snažíme dělat, jako by šlo o zásah. Aby pak právě psi nebyli rozhození.

Jak dlouho vlastně trvá vycvičit psa na úroveň, aby mohl být nasazený při ostrém zásahu?
Trénink psa nikdy nekončí, pořád se musí udržovat, zdokonalovat. My jsme měli první atesty ve čtyřech letech psa, tedy po více než třech letech výcviku.