Šimpanzi překvapili vědce. Svým druhům ošetřují zranění rozdrceným hmyzem

Šimpanzi a lidé toho sdílejí zřejmě ještě více, než se dosud myslelo. Vědci, kteří v předchozích letech pozorovali skupinu šimpanzů v Gabonu, totiž zjistili, že si tito primáti léčí rány pomocí přikládání hmyzu na postižené místo. Něco podobného bylo zaznamenáno vůbec poprvé. Svědčí to o tom, že šimpanzi mají zřejmě mnohem hlubší povědomí o rostlinách a drobných tvorech ve svém okolí, než se předpokládalo.

Ovšem ještě zásadnější je zjištění, že tuto léčebnou metodu aplikují šimpanzi nejen sami na sobě, ale že pomocí ní pomáhají i svým druhům ve skupině. Podobné chování je důkazem, že se šimpanzi zřejmě stejně jako lidé dokáží starat o potřeby druhých.

Koček rybářských ve světě ubývá. Zoo se snaží unikátní druh zachránit

„Chování, při kterém zvíře léčí jiného tvora, dosud nebylo pozorováno u žádného jiného zvířecího druhu. Může to být znakem šimpanzů vzájemně si pomáhat,“ konstatuje CNN.

Pokud jsou šimpanzi skutečně empatičtí, učebnice biologie by se měly přepsat. „V evoluční biologii je myšlenka, že by ve skupině zvířat panovalo prosociální chování, které naznačuje empatii, velmi kontroverzní. Podrývá totiž oblíbenou teorii o sobeckosti zvířat, která souvisí s touhou po přežití,“ konstatuje web Science Alert.

Šimpanzi jsou samozřejmě známí tím, že společně loví či sdílejí prostor. Ovšem evoluční biologové dosud spíše zpochybňovali, že by to tito primáti dělali pro dobro druhých - spíše se tvrdilo, že se soustředí pouze na své vlastní pohodlí a ve skupině fungují jen proto, že právě tento způsob života každému z nich přinese největší užitek.

„Jenže nový důkaz o tom, že si vzájemně aplikují léčbu, posiluje myšlenku, že lidé nejsou jediní, kdo konají nejen ve svůj vlastní prospěch, ale také pro dobro ostatních,“ uvádí web Science Alert.

Pro dobro druhých

Studie, v níž vědci popsali léčení ran u šimpanzů, vyšla v prestižním odborném časopisu Current Biology. Poprvé si odborníci nečekaného chování opic všimli v roce 2019, když pozorovali skupinu šimpanzů v Gabonu.

„Dobrovolnice Alessandra Mascarová při filmování samice Suzee a samce Sia, jejího syna, zachytila, jak Suzee něco malého svírá mezi rty. A tento drobný předmět pak vkládá do rány na Siově noze. Když si vědkyně nahrávku prohlédla opakovaně, uvědomila si, že šimpanzice Suzee vzala onen "lék" z listu a že zřejmě jde o drobný tmavý hmyz,“ popisuje počátky celého objevu server Science Alert.

O týden později si podobný zážitek z pozorování opic odnesla i další členka výzkumného týmu. A i ona zůstala v šoku. „Při diskusi o těchto situacích a možném významu celého chování jsme došli k závěru, že takové chování jsme u opic nikdy předtím nepozorovali, a že ani nikde nebylo zdokumentováno,“ uvedla Mascarová.

Netrvalo dlouho a vědci si rychle uvědomili, že něco podobného u pozorované skupiny šimpanzů vídají pravidelně. „Dospělý samec Littlegrey měl hlubokou otevřenou ránu na holeni. Najednou přišla samice Carol, jeho partnerka, a chytila hmyz. To, co mě ovšem šokovalo nejvíc, nebylo to, že Carol podala hmyz Littlegreyovi a on si jej vložil do rány. Carol a ještě dva další dospělí šimpanzi totiž také do rány vkládali hmyz. Tři opice, které zdánlivě nepojilo žádné hlubší pouto, podle všeho toto všechno dělali jen proto, aby se ulevilo někomu dalšímu,“ nastínila jednu ze situací členka výzkumného týmu Lara Southernová.

Gay tučňáci: Pár samců v zoo adoptoval vejce, potomka střídavě zahřívali

Vědcům už v tu chvíli bylo jasné, že stojí na prahu velkého objevu. „Zjištění naznačilo, že my lidé nejsme jediným druhem na planetě, který dokáže hrát roli lékaře a pacienta,“ upozorňuje web Science Alert.

Unikátní léčba

Nebylo to vše. Vědcům se v Gabonu povedl opravdu husarský kousek - kromě pozorování možné empatie u šimpanzů totiž popsali i další zásadní děj. A to samotnou léčbu. To, že by si vkládali hmyz do ran, si totiž nikdo před nimi nevšiml. Šimpanzi i bonovové byli sice už dříve viděni, jak jedí třeba listy léčivých rostlin, aby potlačili vnitřní zápal - a dokonce šlo o chování, které odborníci v minulosti pozorovali u více zvířecích druhů. Jenže situace, kdy zvíře ví, že mu určitá potrava pomůže a situace, kdy nějaký druh potravy využívá pouze jako léčebný prostředek, jsou dvě zcela odlišné věci.

„Naše pozorování poskytují vůbec první důkaz toho, že šimpanzi chytají hmyz a aplikují si ho do otevřených ran,“ upozornil vedoucí studie, primatolog Tobias Deschner z University of Massachusetts.

Muž objevil v Thajsku zcela nový druh tarantule. Žije jen v bambusech

To, že něco podobného šimpanzi dělají naznačuje, jak vysoká musí být jejich inteligence a jak bohaté jejich znalosti. „Šimpanzi hmyz konzumují. Ovšem to, že ho chytají i pro léčebné účely, ukazuje, že jejich znalosti sahají ještě dál. Dokáží identifikovat, které druhy zvířat jim pomohou řešit zranění,“ shrnul kognitivní biolog Simone Pika, který se rovněž na novém výzkumu podílel a je spoluautorem odborného článku.