Její pouť sledovali ornitologové z celého světa. Samice raroha velkého totiž patřila k posledním svého druhu. Stejně jako další tři její sourozenci proto dostala na krk vysílačku a vědci mapovali každé její mávnutí křídly. Jenomže ne dlouho.

Co víte o zvířatech, která žijí v polích? Vyzkoušejte náš kvíz:

Samička se jednoho dne odmlčela. Nikdo nevěděl, co se s ní stalo. Ornitologové se ji proto vydali hledat do terénu. Výsledek: „Místo živého ptáka s pokaženou vysílačkou jsme našli jen mrtvolku. Ležela pod sloupem elektrického vedení,“ vzpomíná na smutnou příhodu šéf České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Vzácného dravce, který k nám přiletěl až ze Slovenska, podle něj zabil proud. Pod stejným sloupem spolu s ním ležela ještě i jedna vrána a káně.

Zbytečná úmrtí

Sloupy elektrického napětí jsou v Česku pro spoustu ptáků doslova smrtící pastí. Podle Václava Hlaváče z Agentury ochrany přírody a krajiny zahyne na stožárech každoročně kolem 117 tisíc opeřenců. A to jen kvůli špatně zabezpečenému vedení.

„Umírají navíc většinou pomalu kvůli rozsáhlým popáleninám a postupující nekróze tkání,“ přidávají členové ochranářského spolku Zvíře v nouzi. Další ptáci podlehnou dehydratací nebo jsou sežráni zaživa larvami hmyzu, pro které je ochromené tělo ptáka vítaným hodovištěm.

Zákon už proto uložil distribučním společnostem, aby na své sloupy umístily kryty. Dal jim na to ale několik let firmy musejí tuto svou povinnost splnit nejpozději do roku 2024. Stovky sloupů proto stále zůstávají nezabezpečené.

Třeba společnost ČEZ Distribuce prý prozatím stihla upravit jen asi šedesát procent svých sloupů. Zbývá zajistit okolo svou stovek stožárů. Časopisu Týden to řekl mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.

Ornitologové proto stále mapují terén a sčítají obrovské ztráty. Zaznamenávají přitom spoustu smutných ptačích příběhů. Ovšem nejenom to. Při jednom z podobných průzkumů si všimli i jednoho pozitivního jevu: zatímco samotné stožáry jsou pro zvěř skutečně smrtící, jejich okolí může být naopak pro další druhy životadárnou oázou. Ve své studii to podrobně popsal Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

V zanedbaných pásech kolem sloupů podle něj nacházejí útočiště hlavně drobní savci, polní ptáci a hmyz, které z okolní krajiny vytlačili zemědělci. Neobdělané kousky přírody pomáhají těmto tvorům přečkat hlavně zimu.

Úkryt mezi lány

„Během loňské zimy jsme uskutečnili jedinečný výzkum. Zmapovali jsme několik území na Českobudějovicku, Třeboňsku nebo Jindřichohradecku. Zjistili jsme, že místa pod sloupy elektrického napětí skutečně představují důležitý biotop pro mnoho různých živočišných druhů, včetně některých ohrožených,“ popisuje výsledky svého bádání zoolog Martin Šálek.

Jeho tým prý při průzkumu narazil na celkem 125 malých savců, kteří přebývali ve 1112 norách. Šlo například o myšici křovinnou, hraboše nebo rejska. V zarostlých ostrůvcích kolem stožárů se tato zvířata vyskytovala výrazně častěji než v lánech polí v okolí.

„Místo k přezimování tady ale našly i některé ohrožené druhy ptáků, motýlů nebo osamocené včely,“ doplňuje k tomu zoolog Martin Šálek.

Nezbytní pro přírodu

To je podle něj důležitá zpráva. Zvěře v polích totiž v posledních letech dramaticky ubývá. Může za to právě nešetrné nakládání zemědělců s půdou. „Například čejku chocholatou už v polích téměř nepotkáte. Přitom dříve to byl hojně rozšířený druh,“ uvádí pro příklad zoolog.

Drobní savci a polní ptáci jsou ale podle něj pro správné fungování ekosystému naprosto nezbytní. Pokud by tato zvířata z přírody vymizela, mělo by to nedozírné následky. A to i pro člověka.

„Třeba už jen z toho důvodu, že některé z popsaných druhů konzumují semena plevelů nebo bezobratlých škůdců,“ uvádí jeden z příkladů Martin Šálek.